Tarakanov A.V., Klimova L.V.,Milutina N.P., Datchenko A.A.Rostov na Donu, Taganrog

Vliv jedné aplikace Léčebné deky ( OLM -1) na volné radikály v krvi.  

V současné době se léčebná vícevrstvá deka ( OLM -01) používá k léčbě a prevenci mnoha potíží, což mohlo být doporučeno díky výsledkům dlouhodobých výzkumných a vývojových studií v oboru bio-rezonanční terapie. Patří do specifické kategorie lékařských zařízení, které jsou založeny na bio energii a funkci lidského těla jako samoregulačního systému. OLM -01 je chráněný patentovaný vynález. Speciální fólie, která je součástí deky, zabraňuje odvodu pacientova vlastního záření do okolního prostředí a odráží ho zpět, tím ovlivňuje organismus, který upravuje zjevné nerovnovážné stavy a homeostázu organismu. Zdravotní přikrývka se liší od známých analogů („Akumulátory“ biologických paprsků a Kolokoltseva) tím, že odráží pacientovo vlastní elektromagnetické záření s nejvyšší frekvencí a záření infračerveného spektra.

Používání léčebné deky umožnilo uplatnění teorie adaptačních reakcí a odolnosti organismu v lékařské praxi a také rozšíření aktivačních terapií [2, 3]. OLM je v podstatě nový způsob úpravy psycho – emocionální a somato – vegetativní funkce pacienta. Úprava je provedena vytvořením okamžitého ekologického prostředí okolo pacienta zakrytého dekou.

Účelem této studie je předložení jasných ukazatelů o vlivu léčebné deky na procesy volných radikálů při peroxidaci lipidů (POL) a činnost antioxidačních systémů (AOS) humorálních a buněčných (modelováno na erytrocytech) systémů organismu. Cílem tohoto výzkumu bylo studium změn v rozsahu indexů homeostáze u klinicky zdravých osob po jednorázové aplikaci léčebné deky a placeba. Použitá placebo deka byla léčebné dece navenek podobná, ale neobsahovala esenciální fóliovou vrstvu.

Hlavním cílem výzkumu bylo sledovat změny úrovní konjugovaných dienů (DC) odhady, malonovou dialdehyde (MDA) a Schiff bází (SHO), a také míru katalytické činnosti (KA) v plazmě a erytrocytech v krvi, činnosti ceruloplazminu (CP) v plazmě a superoxiddismutázy (SOD) erytrocytů. 

Materiál a metody

Výzkumný záměr byl proveden se dvěma skupinami prakticky zdravých osob, ve věku 20 až 52 let, z nichž 7 bylo mužů a 10 žen.

Skupinu 1 (9 osob) tvořily osoby, které absolvovaly 30 minut sezení v léčebné dece. Skupinu 2 (8 osob), tvořily osoby, které byly zabaleny do deky – placebo při stejné délce procedury. Studie byly provedeny metodou dvojité slepé kontroly. Vzorek krve pro biochemickou analýzu byl pořízen 1,5 hodiny před zákrokem a 1,5 hodiny po jeho dokončení.

Konjugované dieny ( DC) v plazmě a v erytrocytech, obsah dialdehydu kys. malonové (MDA) v plazmě krve a hemolýze erytrocytů, Schiff báze (SHO), lipidy z krevní plazmy a z membrán erytrocytů, byly stanoveny standardními metodami.

Při stanovení katalytické aktivity (KA) v krevní plazmě, byla použita metodologie M.A. Korolook et. al. (1988). Činnost KA v hemolýze erytrocytů byla definována metodou M.Luck (1963). Oxidační činnost ceruloplazminu (CP) v krevní plazmě byla stanovena metodou Revina pozměněnou V.G. Kolba, V.Č. Kamishnikova (1982). Aktivita superoxid dismutázy (SOD), byla stanovena metodou Fried (1975). Suma peroxidační aktivity (SPA) v krevní plazmě – A.I. Lukash et . al . (1966). Počet periferních erytrocytů hemoglobinu (PEG ) – haemoglobincyanidal metoda (AV Karakashov , EP Vichev , 1973).

Strukturální stav membrán erytrocytů byl stanoven pomocí fluorescenční sondy pyrenu (U.A. Vladimorov, G.E. Dobretsov, 1980, G.E. Dobretsov 1989). Byl definován koeficient pyrenového excimer (Fe/Fm). Mikro viskozita membrán erytrocytů byla stanovena na vlnové délce 334 nanometrů a 282 nanometrů, maximum fluorescenční vlnové délky vytvořené pro monomery pyrenu – 393 nanometrů, pro excimers – 470 nanometrů. Stupeň ponoření proteinů do lipidové dvojvrstvy byl definován jako potlačení fluorescenčních pyrenových bílkovin – ΔF( Fo-F/Fo) – derivát maximální stimulace vlnové délky o 282 nm a fluorescenční vlnové délky 330 nanometrů (U.A. Vladimirov, G.E. Dobretsov, 1980). Polarita membrán erytrocytů byla stanovena pomocí intenzity poměru obou fluorescenčních monomerních forem F372/F393 blízko stimulační vlnové délky 334 nm a 282 nm (G.E. Dobretsov, 1989).

 Do výsledků analýzy byly započteny změny výzkumných parametrů v čase pro každou skupinu. Změny byly vyjádřeny v procentech původních hodnot. 

Výsledky výzkumu a diskuse

Dynamika činnosti systémů POL / AOS v plazmě krve sledovaných skupin jsou uvedeny v tabulce 1 .

Legenda: Ve druhém sloupci jsou uvedeny procentuální změny vzhledem k původní hodnotě.

Vzhledem k tomu, že přiřaditelné faktory OLM jsou malých hodnot [9], neočekávali jsme signifikantní změny biochemických parametrů, tento předpoklad se ukázal být správným vzhledem k dynamicým tendencím výzkumných parametrů.

Obecně, u dobrovolníků z první skupiny nastaly malé aktivační změny volných radikálů a lipoperoxidizace na úrovni parametrů v systému POL / AOS plazmatu krve. Tato aktivace je doprovázena hromaděním pouze primárních a vedlejších produktů POL, což vedlo k snížení jejích konečných produktů, Schiff bází, tj. těch látek POL které působí nevratné změny [1, 4]. V tomto kontextu jsou pozorovány variace enzymatické antioxidační činnosti. Aktivita КА se snížila o 3%, aktivita CP se zvýšila o 2,7%. V kontrolní skupině byla tendence ke snížení tvorby volných radikálů a produktů POL, také bylo patrné snížení enzymatické aktivity АОS.

Dynamika parametrů erytrocytů systémů POL / AOS ve skupinách je uvedena v tabulce 2.

Legenda: * – rozdíly spolehlivosti tabulky (Р < 0,05) ve srovnání s referenční hodnotou, v druhé části procentuální změny vzhledem k původním hodnotám.

Změny v hladinách erytrocytů v systému POL / AOS ve skupinách byly jednosměrné a byly vyjádřeny v tendenci ve snížení aktivity v procesech lipidické peroxidace, spolu s bezvýznamnou aktivací enzymů antiradikálové ochrany. Ve druhé skupině došlo k většímu snížení produktů Pol, kde se úroveň DK snížila o 19,5% (Р < 0,05) ve srovnání s první skupinou kde se parametry prakticky nezměnily od základní úrovně. Aktivita erytrocytů SOD a КА se změnila více v první skupině, kde se aktivita v SOD zvýšila o 19,9 %, a v КА o 11,3 % (ve druhé skupině 4,8% a 0,7 %, v tomto pořadí).

Dynamika parametrů související se složením membrán erytrocytů hlídaných skupin je uvedena v tabulce 3.

V membránách erytrocytů první skupiny, polarita prostředí pyrenové sondy (F 372/393) svědčí o transportovaných destruktivních buňkách vzniklých aktivací POL, což zvýšilo kontakt v lipido-proteinové vrstvě membrány o 2,7%, a v lipidové dvouvrstvé došlo ke snížení o 2,3 %. Praktická nepřítomnost dynamiky faktoru excimer pyrenu svědčí o absenci změn mikroviskozity lipidických zón a lipido-proteinové oblasti membrány, které potvrzují jen malé změny činnosti oblasti a POL. Nicméně, exponent ponoření proteinů v lipidické dvojvrstvě, jako jeden z parametrů stability membrány a její funkčnosti, se snížil o 22,9%. Tato tendence může svědčit o určité zhoršení funkce a stability membrány erytrocytů v důsledku zhoršení jeho strukturálních parit. Úroveň SPA a VEG nepřímo potvrzují plazma, jejichž hodnoty v první skupině mírně vzrostly (7,7 % a 2,3 % v uvedeném pořadí).

Ve druhé skupině dynamiky uvedených parametrů svědčí o pozitivnějších změnách ve struktuře membrán erytrocytů. Microviskozita zón lipidů a kontaktů mezi membránami lipidů a proteinů se mírně snížila, následky aktivace POL v těchto oblastech byly nepatrné. Stabilita membrány směřovala k zvýšení, což pokládáme za pravý důvod ve snížení SPA a VEG úrovní (na 7,0% a 33,3 %). 

Závěr

1. Srovnávací analýza parametrů systému POL / AOS krevní plazmy a erytrocytů po jedné aplikaci OLM a placebem odhalila rozdíl mezi jejich vlivem na organismus zdravého člověka.
2. V krevní plazmě po jednorázové aplikaci OLM byla pozorována tendence k aktivaci procesů volných radikálů a lipoperoxidaci a byla znázorněna jako tendence ke snížení aktivity КА a zvýšení aktivity CP. Ve skupině s placebem byla pozorována tendence ke snížení akumulace volných radikálů a produktů POL a rovněž snížení enzymatické aktivity AOS.
3. Co se týče vlivu na erytrocyty, OLM prakticky nemá vliv na změnu aktivitu procesů POL na základě tendence k enzymatické aktivaci antiradikálové ochrany. Navzdory této skutečnosti, stabilita membrány se trochu snížila, což potvrzují malé změny růstu SPA a VEG plasmy. Ve skupině s placebem byla tendence ke snížení akumulace produktů POL a menší enzymatická aktivace mimo АОS, to bylo zjištěno na základě tendence ke zvýšení stability membrány, což potvrzují velmi malé snížení úrovně SPA a VEG.
4. Byly pozorovány změny v systémech volných radikálů POL / АОS v plazmě a krevních erytrocytů prakticky zdravých osob jako důsledek terapie OLM. Je možné porovnat tuto analogii s adaptabilními reakcemi aktivace podpory normalizace procesů samoregulace a cainogenesis. 

Literatura

1. Vnykov B.B., Kvasha P.P., Ananyan A.A., Milutina N.P. Lipid peroxidation and structurally functional properties of erythrocytes in rats with hypoxia. – Rostov-on-Don, 1995. – p.16
2. Garkavi L.H., Kvakina E.B., Ukolova M.A. Adaptable reactions and resistence of an organism. – Rostov-on-Don: Publishing house Rostov University, 1979. – p.128
3. Gardavi L.H., Kvakina E.B., Kuzmenko T.S. Antistressor Reactions and Activation Therapy. Reactions of activation as a way to health through processes of self-regulation. – M.: IMEDIS, 1998. – p.656
4. Zhdanov , Nodel M.L. Problem of hypoxia with resuscitation patiens in view of free-radical theory // The Bulletin Intensive Therapies. – 1996. – N°1. – C.23-27.
5. Kashtanov S.I., ZVyagintseva M.A., Kosharskaya I.L., Mezentsev L.V., Gurin V.N. Nitrogen monooxide in mechanisms of stability in Cardiovascular functions under emotional stress // The Bulletin Russian Academy of Medical Science. – 2000. – N°4. – C.21-25.
6. Manuhina E.B., Lyamina N.P., Dolotovskaja P.V., et. al. The Role of Nitrogen oxide and oxygen free radicals in pathogenesis of arterial hypertension // Cardiology. – 2002. – N°11. – C.73-84.
7. Manuhina E.B., Malyshev I.J., Arhipenko J.V. Nitrogen oxide in the cardiovascular systém: the role in adaptace protection // The Bulletin Russian Academy of Medical Science. – 2000. – N°4. – C.16-21.
8. Osipov A.N., Borisenko G.G., Kazarinov K.D., Vladimirov J.A. Nitrogen oxide, hemoglobin and laser irradiation // The Bulletin Russian Academy of Medical Science. – 2000. – N°4. – C.48-52.
9. Podkolzin A.A., Dontsov V.I. Factors of Small Intensity in Bio-activation and Immune Correction – M.: Panas-Aero, 1995. – p.195.
10. Reutov V.P. Aspects of Medical and Biological Nitrogen Oxide cycles and Superoxide, an anion-radical // The Bulletin Russian Academy of Medical Science. – 2000. – N°4. – C.35-41.